Why wool is so cruel? Proč je vlna krutá?

komentářů 6
Activism / Style

Když si kupuji nový svetr, kabát, nebo jen obyčejnou deku vždy se dívám na složení a ujistím se, že neobsahuje žádnou vlnu. Proč? Proč by měla být vlna špatná? Ovce kvůli ní přece netrpí, získávání vlny je jako stříhání vlasů. Vlna je přírodní materiál a dodá kvalitu. Bohužel pravda je ukrytá někde daleko v mlze. Největším problémem je způsob jakým se vlna získává a praktiky, které se užívají ke „zkvalitnění“ produkce.

Největším producentem vlny ve světě jsou Austrálie a Nový Zéland, kde se chovají tzv. merino ovce ceněné pro svou jemnou a kalitní vlnu. S největší pravděpodobností  většina vlny kterou máte ve svém šatníku pochází právě z nich. Merino ovce byly vyšlechtěny tak, aby na svém těle měly co nejvíce kůže, která jakoby leží na sobě a tvoří záhyby. Důvod je jasný, čím více kůže tím více vlny a zisku z jednoho kusu. Problém je, že  tyto „faldy“ které se na ovci tvoří, zachytávají exkrementy, které lákají mouchy. Ty následně nakladou vajíčka a způsobují ovci těžké infekce. Až se vylíhnou larvy začnou napadenou ovci požírat za živa. Farmáři však našli cestu jak zabránit uhynutí ovce /ztráty zisku/. Toto řešení je opravdu velmi kruté a říká se mu mulesing.

Mulesing  – spočívá v odříznutí velkého množství kůže a masa v oblasti okolo ocasu a vyměšovacích otvorů. Na místě zůstane veliká jizva a  lokálně tak ovci zbaví vrásčité kůže a vlny, do které by se zachytávaly výkaly. K úkonu se používá ostrý nůž bez podání jakékoli anestezie či léků tlumících bolest. Jehnaťa mají pří výkonu svázané nohy a jsou umístěny do speciálních zněhybňovacích klecí. Po zákroku můžete vidět jehňata které se svíjí, nemůžou chodit, krvácí a marně se snaží uniknout bolesti. Hojení otevřené rány takové velikosti není nic příjemného a může trvat měsíce, pokud se ovšem rána nezanítí  a ovce stejně neuhyne. Tuto krutou realitu zažívá každým rokem okolo 100 milionů mládať merino ovcí.

Mrzačení – kromě mulesingu, který zažívají merino ovce si i všechny ostatní druhy  ovcí projdou dalšími mrzačícími praktikami jako: odstraňování ocasů /ovce se totiž stejně jako psi rodí s dlouhým ocasem/, vrubování a děrování uší a u samců kastrace a odstraňování rohů. To vše opět bez jakékoli anestezie či léků na tišení bolesti.

Stříhání – když si představíte stříhání ovce, možná se vám vybaví obrázek huňatého zvířete, kterého s láskou jeho farmář zbavuje zátěže, aby mohlo zase vesele pobíhat. Bohužel realita je přesně opačná. Čas jsou peníze a to platí samozřejmě i ve vlnařském průmyslu. Je tedy nutné tyto procedury zvládnout co nejrychleji a ovci co nejlépe zparalizovat. Stříhá se buď nůžkami nebo za pomoci strojku. Hluboké řezné rány způsobené nešetrným zacházením jsou zcela běžná poranění a nikdo se nad nimi nepozastavuje ani v momentě, kdy se rány šijí při plném vědomí obrovskými jehlami. Bohužel často dojde omylem, nebo i ve snaze „potrestat“ neklidnou ovci k ustřižení uší, vemen a jiných částí těla. A buďte si jistí, že úmyslná krutost je na denním pořádku.  „Viděl jsem střihače budouchat ovce  nůžkami nebo pěstmi do hlavy dokud nezačaly krvácet. Viděl jsem ovce s polovinou odstřižené/odkrojené tváře … „(vyjádření pracovníka PETA). Při stříhaní může dojít i k usmrcení ovce zejména při špatném a krutém zacházení jako je otáčení ovcí do pozic traumautizující vnitřní orgány, kdy ovce umírá na následky vnitřního krvácení. Důležité je také správné načasování. Pokud je ovce ostříhaná příliš brzy může zemřít na následky podchlazení, v opačném případě na následek silného přehřání organismu.

Prodej na maso – pokud již ovce není rentabilní a neprodukuje dostatek kvalitní vlny je prodána na maso. Samozřejme jsou tendence vytvářet víceúčelová plemena, aby posloužili během života jak na vlnu, tak na mléko k výrobě ovčích sýrů a následně i na maso. Život takových jedinců je velmi smutný. /Ano i ovce mají mléko jen pro svá mláďata stejně jako krávy, nebo lidé, takže si dokážete představit co ovce musí pro produkci mlékat podstoupit./

Export na jatka – až merino nebo jakýkoli jiný druh ovce doslouží jsou poslány na jatka. Nejedná se však o klasická jatka. Ovce jsou vyváženy po milionech na blízký východ a do severní Afriky. Do svého cíle se dopravují na nákladních lodích, které jsou špinavé, přeplněné, bez zajištění dobrých podmínek, přitom že doprava zvířat na místo určení může trvat i několik týdnů. Může se stát, že zásilka je z nějakého důvodu odmítnuta, a tak ovce bez odpočinku, pohybu a přirozené stravy plují dál. Připomínkou toho je případ z roku 2003 kdy 47 000 ovcí na palubě zemřelo poté, co byly na lodi více jak dva měsíce. Přeživší ovce byly poté poslány do afrického státu Eritrea, kde byly nehumánním způsobem zabity na provizorních jatkách. Většina zemí skupující ovce nemá  žádný zákon na ochranu zvířat,  a tak zvířata procházejí obrovskou bolestí, zneužíváním a končí pořážkou při plném vědomí.

DALŠÍ DRUHY VLNY

Angora – pochází z angorských králíků. Angorská vlna je ceněna pro svou jemnost a lehkost. Chov ani získávání srsti není nic pěkného. Svázaný natažený králík je srsti zbaven vyrtháváním, které je velmi bolestivé. Videa s křičícími králíky nejsou snad pro nikoho novinkou. Zubožená zvířata jsou ponechána v izolaci v chladných klecích, aby jim znovu narostla klalitní srst.  Největším producentem angory je Čína, kde se na welfare zvířat opravdu nehledí.

Alpaka – velmi ceněná vlna z lamy alpaky. Lamy se chovají především v Bolívii a Peru /žádné welfare standardy/, stříhají se jednou za dva roky.

Kašmír – pochází z kašmírových koz. Srst je složena z dvou druhu chlupů krátkých a dlouhých. Používá se na výrobu jemných textílií, který se svými vlastnostmi podobají hedvábí. Velmi známým druhem jsou pašmínové kozy z jejichž srsti se dělají pašmínové šály. Zvířata jsou chované v Indii, Nepálu a Pakistánu. Tyto země opět nemají žádné welfare standardy a zvířata během života prochází velkým utrpením.

Mohér – vlna z angorských koz. Mohér neplstnatí a velmi se podobá lidským vlasům. Je výrazně dražší nez ovčí vlna a často se falšuje pomocí srsti angorských králíků. Angorské kozy jsou však nejchoulostivější „domácí“ zvířata, velmi těžko snáší vlkost a chlad a jejich reprodukční schopnosti jsou vlemi omezené. Největším producentem je Jižní Afrika, kde opět není dodržen welfare.

Vikuňa – přibudná lam, která žije divoce v přírodě. Vlnu dává jednou za tři roky. Protože vlnu je možné získat jen ze zabitého zvířete je od roku 1968 lovení vikuň pro jejich srst zakázáno. Objevují se ale i praktity s odchytem, u kterých divoké zvíře velmi trpí. Vikuní vlna je nejvzácnější z celého spektra a vpodstatě byste se s ní již neměli setkat. Nicméně pitláctví zaručuje vlnu pro ty zákazníky, kteří si rádi připlatí za luxus.

Velbloud – velbloudí srst se nestříhá, ale sbírá se v období línání. Je velmi drahá a patří k luxusním materiálům. Velbloudi jsou samozřejmě také drženi v zajetí a využíváni na různé práce, když doslouží, jsou zabiti.

To jak bylo zacházeno s ovcí před tím, než dala vlnu na váš kabát, svetr či klobouk nemáte šanci zjistit.  Nejlepší volbou je tedy tyto výrobky nekupovat. Nevím jak vás, ale mně rozhodně pocit, ze za můj kabát někdo zaplatil svobodou a životem velmi nezahřeje. 

 

ALTERNATIVY BEZ KRUTOSTI

Je jich spousta – balvna, balvněný flanel, bambus, konopí, len, viskóza, polyesterový fleece a akril. Směší přírodních a umělých vláken lze získat odolný materiál se skvělími užitnými vlastnostmi. Další výhodou těchto materiálů je, že způsobují mnohem méně alergií a nedráždí tolik kůži /vlna kůži mechanicky dráždí a je rezervoárem roztočů – ti se totiž živý organickými součástmi a vlna jim poskytuje bohatou potravu/. Jen si vzpomeňte na ten pocit, jak i přes bavlněné tričko dokáže škrábat vlněný svetr, nebo jak po jeho oblečení začnou někteří lidé kýchat, protože mají najednou podrážděný nos/. Nevlněné materiály se nesráží a jsou cenově přijatelnější. Relativně novou náhražkou vlny je Tencel, což je prodyšný, odolný a biologicky odbouratelný materiál. Dále také PolarTec vysoce odolný fleece, který skvěle odvádí vlhkost je čtyřikrát odolnější proti větru než vlna a vyrábí se recyklací pet lahví. Nejznámějším průkopníkem módy s veganskou vlnou jsou VauteCouture, kteří vyrábí nádherné nevlněné kabáty, klobouky a svetry. Doufám, že se postupně bude objevovat více podobných mladých značek a rozšíří se i u nás v Evropě. Veganské oblečení  v eco kvalitě seženete i na eshopu fashion-conscience.

Vím jak je těžké sehnat kabát, který je dobře ušitý, sedí, je z kvalitního materiálu a splňuje všechny představy. Kupodivu se mi to letos podařilo – stačí vydržet, hodně hledat a vědět co jsou vaše priority. Pokud bych kabát dle svých představ bez příměsi vlny nesehnala v obchodě, určitě bych si ho nechala ušít na míru dle vlastních představ.


U T O P I E

foto by: the archaic  (taken in Berlin)

The Author

vegan lifestyle, Czech Republic, Brno

6 Comments

  1. Pingback: vegan wardrobe – móda bez krutosti | U T O P I E

  2. Hangon says

    zdá sa mi, že tento článok je tendenčný. Hľadám práve tie videá a články, na ktoré poukazuje tento článok https://hoax.sk/hoax-ovce-pri-strihani-vlny-trpia/ a nachádzam tento Váš článok. Nezdá sa mi správne hodnotiť strihanie ako jednoznačné utrpenie. Ja sám som ostrihal len od roku 2009 asi 500 oviec a čuduj sa svete, nie som bezzubý opálený škaredý chlap, ako si predstavujú moderných bačov. Beriem to ako detox. Nie je pravda čo píšete a myslím, že nemáte skúsenosti s chovom oviec na Slovensku.

    To se mi líbí

    • Ahoj Hangone, pokud jsi četl pozorně, tak ano, nepíšu o chovu ovcí na slovensku, píšu o chovu ovcí v austrálii a masové produkci. Netvrdím, že všichni farmáři, se musí ke zvířeti chovat právě tímto způsobem. Nicméně vlna prodávaná obchodním řetězcům je bohužel z 90% z těchto australských ovcí, které opravu velmi trpí a o nějakém vztahu a respektu ke zvířeti nemůže být řeč. Mluvím tu zejména o módním průmyslu. A ne Hoax to rozhodně není, a molesing opravdu extistuje. Pokud vás zajímá i situace jinde ve světě zajdete si třeba na stránky PETA atd… http://www.peta.org/issues/animals-used-for-clothing/wool-industry/

      To se mi líbí

  3. Alžběta Jilečková says

    Nejsem pro utrpení zvířat, ale článek obsahuje řadu nepřesností. Neexistuje nic jako „pašmínová koza“ pravá pašmína je vyrobena z kašmíru, ta co jí má 90% lidí z polyesteru. Navíc doporučovat bavlnu jako ekologickou variantu vlny je nesmysl – množství spotřebované vody při výrobě jednoho trička je alarmující. Než zavrhovat některé materiály je lepší koukat na proces výroby a prodeje. Osobně raději koupím vlněný výrobek od českého výrobce, kde jsou přísně kontrolované podmínky ve kterých lidé pracují, než bavlněné triko z továrny v bangladéši. První myšlenkou by ale vždy mělo být: Potřebuji tuto věc a budu ji nosit několik let? Ve finále totiž není problém v materiálu, ale především v množství oblečení.Toť pouze můj názor na tuto problematiku.

    To se mi líbí

    • Zdravím Alžběto, díky za reakci. Jsem s tebou za jedno v tom kupovat si věci které opravdu potřebuji a využiji. Sáhnout po kvalitním výrobku o který budu pečovat, a tím pádem mi vydrží mnohem déle. Zodpovědné spotřebitelské chování a udržitelný životní styl je přesně oč tu běží. V tom zbytku jsi asi nepochopila o co mi šlo. To že je bavlna zlo víme asi všichni /pokud se bavíme o nadprodukci bavlny v indii, to jaké jsou tam pracovní podmínky, chemikálie atd./ nicméně článek se týká svým způsobem udržitelnosti a etiky věci a je asi jasné, že o této bavlně nemluvím. Nicméně když si srovnáme bavlnu /ač i tu neetickkou/ a vlnu, musíš uznat, že vlna, která pochází ze zvířat navyšuje mnohonásobně náklady a zdroje. Zvířata musí jíst, musí někde žít, musí se transportovat, množit, vytváří odpad, musí se potom zpracovat…. Takže finanční i ekologické hledisko je úplně jinde. A to nemluvím o etice a o tom jak je s těmito zvířaty zacházeno. U nás se již ovce na vlnu nechovají, nevyplatí se to. Pokud znáš nějakého českého výrobce, co pracuje pouze s lokání vlnou, která splnuje wellfare sem s tím… A co se pašmínové kozy týče, je jich spoustu druhů není jen jedna… a já mluvila o Changthangi, z jejichž srsti se v Indii za hrozných podmínek vyrábí právě ta neetická pašmína jako luxusní zboží pro náročného zákazníka. A ne nemyslím polyesterovou náhražku, kterou si lidi kupojí na Vánočních trzích za 300kč. Chápu co jsi chtěla říct, ale vlna prostě nemůže být etická a udržitelná. Ne dokud se kvůli ní budou velkochovy, zabíjení a nadprodukce. Nicméně tvůj názor respektuju, každý se na to díváme z jiného úhlu.

      To se mi líbí

      • Alžběta Jilečková says

        S tou bavlnou souhlasím, také nakupuji „bavlněné“ věci v řetězcích. Nicméně vlna může být ekologická a udržitlná, ač chápu, že většinu není. Česká/slovenská vlna a výrobky z ní se dají sehnat např. na fleru, občas jí mají v některých eschopech, pravda, většinou nárazově. Velkochovy a podmínky zvířat v nich jsou špatné, to víme obě. Výhoda ovcí je ta, že se dají chovat i tam, kde nic moc neroste – jako jsou například suché australské planiny, a jakékoli pěstování rostliného materálu by v prvotní fázi spolklo obrovské množství vody. Ovce tu byly chovány od nepaměti a pokud by se zlepšily podmínky jejich života, mohl by být jejich chov udržitelný. Problém je chování lidí – to jak se o zvířata starají a jak je nastavená zdejší ekonomika. Lidi co znám, kteří chovají ovce v čechách, obvykle vlnu ani neprodávají ale vyhazují, není po ní poptávka. Je tedy potřeba změnit chování spotřebitele, nikoli zatratit vlnu, která má a vždy bude mít vlastnosti, které bavlna nikdy mít nemůže. Nejlepší by bylo vrátit se ke kořenům a naučit se plést, na druhou stranu toto si dnes může dovolit jen málokdo. Primárně je potřeba zvednout povědomí lidí o tom, že není potřeba nakupovat tolik oblečení, není potřeba mít stále nové věci, a že oblečení se zašitou dírkou nebo přišitým knoflíkem je stále použitelné a není potřeba se za to stydět.

        To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s